Média často prezentují bulteriéra jako gladiátora a bestii, který je vycvičen pro boj. Nicméně toto plemeno psa je velmi mírumilovné a může se stát vhodným společníkem do rodinného domu. Každé chování psa vychází, jak už je známo, z výchovy člověka, způsobu jeho vedení a lásky. Pokud je tedy jakýkoliv pes například svým majitelem týrán, pak se logicky stane nedůvěřivým k ostatním lidem a bude na ně útočit z pouhého strachu. Bulteriér v domácím prostředí vždy štěká na návštěvu, avšak nikdy na ni nezaútočí, pokud nenabude dojmu, že se návštěvník snaží ohrozit jeho členy rodiny. Je to rozený hlídač ochránce!
Bulteriér má laskavou povahu, kterou ovšem vyvažuje svoji tvrdohlavostí, vysokou odolností vůči bolesti, tedy vysokému prahu bolesti, či svalnatým až mohutným tělem. Srst psa je krátká a nevyžaduje náročnější péči. U bulteriéra je nutné začít co nejdříve s výchovou, již od té doby, co si ho majitel přiveze domů jako štěně. Pes je to ovšem tvrdohlavý, někdy nechce poslouchat a má svou hlavu. Ovšem pokud ho majitel správně motivuje, může se přirozeně a láskyplně stát jeho vůdcem. Páníček by měl být spravedlivý s pevnou rukou.
Pes vyžaduje dostatek pohybu. Je pro něj vhodné být v blízkosti svého pána nejlépe v bytě. Je vhodný i do společnosti malých dětí, přičemž díky svému vysokému prahu bolesti nebude cítit jejich tahání za ocas nebo štípání. Důležité je, aby byl ale vhodně vycvičen a láskyplně či přirozeně veden. V opačném případě by se z něho mohl stát agresivní pes. Majitel by se svým bulteriérem měl pravidelně sportovat, chodit na procházky, běhat, dopřávat mu hru a zábavu venku, kde by se mohl řádně vyskotačit. Při nesprávném vedení může být velmi problémový, proto se doporučuje řádně si promyslet pořízení pejska domů. Majitel by si neměl svého psa vybírat podle vzhledu, ale podle povahy.
