Člověk dokáže bez vody přežít pouze několik dní. Člověk tedy nedokáže . Tyto zajímavé druhy zvířat se dokázaly na nejsušší místa planety adaptovat mnohem lépe, než lidé. Většina pouštních zvířat se adaptovala a naučila se, jak ze svého okolí a různých zdrojů vyzískat i tu poslední kapičku vody. Ale také to, jak vodu ve svém těle co nejvíce udržet. Velká skupina zvířat, která žijí na pouštích, se naučila, jak ztráty vody z těla, jako je třeba vylučování, nebo pocení, co nejvíce snížit na minimum.
Tarbíkomyš
Například v pouštních oblastech Severní Ameriky a Mexika žije drobný hlodavec tarbíkomyš. Tento živočich sbírá semena a rostliny, ze kterých potom žije po většinu roku. Semena, která tarbíkomyš sbírá, mají vysoký obsah sacharidu, který tomuto živočichu dodává energii a takzvanou metabolickou vodu, která v těle hlodavce vzniká biochemickými reakcemi. Je to podobné, jako když si například velbloudi ukládají v hrbech ne vodu, ale tuk. Z každého gramu spáleného tuku totiž zvíře získá 1,12 mililitrů vody. Mimoto to si tyto tarbíkomyši vyvinuly další způsoby, jak zabránit úniku vody z jejich těla:
ü Například jim zcela jim chybí slinné žlázy.
ü Mají dlouhý a složitý průchod z plic k čumáku, který má za funkci, že vodní pára, která je obsažena v dechu hlodavce, cestou v průchodu kondenzuje na sliznici, a takto voda z výdechu zůstává v těle živočicha.
ü Vylučuje jen minimálně, a navíc je moč tarbíkomyši ve formě pasty.
Kočka pouštní
V Severní Africe a jihozápadní Asii žije kočka pouštní. Tento úžasný tvor získává veškerou vodu, kterou potřebuje, ze žrádla. To znamená z drobných živočichů, kterými se živí, jako jsou:
ü hlodavci
ü plazi
ü ptáci
ü a jiné drobné tvory